Prosazování studijní mobility budoucích pracovních sil: experimenty s virtuální praxí na základě dohod mezi univerzitami a podniky

  • 0 Komentarai
  • 58188 Apsilankymų skaičius
  • Įvertinimas
en, es, bg, cs, da, de, el, et, fi, hu, it, lt, nl, pl, pt-pt, ro, sk, sl, sv, fr, lv
Mokymas ir darbas
Prosazování studijní mobility budoucích pracovních sil: experimenty s virtuální praxí na základě dohod mezi univerzitami a podniky

Virtuální praxe představují studijní dohody, které vytvářejí nové možnosti pro získání dalších (na práci založených) odborných znalostí. Virtuální praxe vykazují četné přednosti, neboť jednak rozšiřují možnosti vzdělávání, odhalují dříve netušená pracovní místa, napomáhají začleňování znevýhodněných jedinců a přípravují cestu pro skutečnou prezenční praxi či v kombinaci s virtuální.

Tento článek informuje o experimentech uskutečněných ve více zemích, během kterých se použily systémy zajišťující dálkový přístup k práci s cílem usnadnit učení na pracovišti a profesní mobilitu studentů. Jsme postaveni před zásadní otázku: jak tyto virtuální praxe uskutečňovat, aby přispívaly k rozvíjení odborných dovedností?

Tato studie nejprve nastiňuje přínos tradičních praxí a stáží v podnicích a následně uvádí silné a slabé stránky virtuální praxe. Dále analyzuje pilotní projekty s virtuálními (na práci založenými) dohodami. Univerzity nabízející řádné studium experimentují s virtuální praxí v rámci přednášek a studijních programů zajišťovaných na univerzitě, zatímco otevřené univerzity experimentují s virtuální praxí v rámci přednášek a studijních programů mimo univerzitu, a to jako součást sociálně kolaborativního studia a učení po síti. Následuje popis kladných a záporných stránek výsledků obdržených na základě uplatnění různých dohod. Závěry z této studie jsou posouzeny při zohlednění rozvoje odborných dovedností studentů, implementace didaktických postupů a uplatnění nových technologií.

Kol kas nėra jokių komentarų.