didactics
I Encontro Internacional da Casa das Ciências
Uma das alterações mais significativas dos modelos de Comunicação e Informação deste início de Século XXI que se repercutiram de forma clara e substantiva no processo educativo, foi a do uso mais ou menos indiscriminado da Internet.
O aumento quase exponencial da velocidade de transmissão de dados através das redes de comunicação com a omnipresença da Internet num contexto global e, por arrastamento, educacional, alterou de forma radical o conceito de acessibilidade à educação, dando corpo à ideia peregrina de Albert Eisntein de que "A aprendizagem não é um produto da escolaridade, mas da tentativa ao longo da vida para adquiri-la."
Com efeito, todos aqueles que desejam aprender possuem hoje uma panóplia de instrumentos, recursos e modelos, acedíveis à distância de um "clique".
Só para referir alguns elementos marcantes, desde 2001 que o MIT possui cursos livres disponíveis na internet. Berkeley seguiu o exemplo e tem hoje uma das maiores coleções de palestras presenciais gravadas do mundo, tendo sido já realizados mais de 120 milhões de downloads. Yale e Stanford fizeram o mesmo, e até mesmo Harvard lhe seguiu o exemplo, bem como a maioria das Universidades por esse mundo fora.
Nas escolas do ensino não superior, proliferam as plataformas de interação e conteúdos (em Portugal a mais comum é a plataforma MOODLE), usando recursos livres ou disponibilizados pelas estruturas educacionais.
Os cursos on-line são hoje uma realidade, discutível por vezes, é certo, mas presente na sociedade e acedível por qualquer cidadão.
Todo este ambiente digital que envolve a sociedade, com relevo para as redes sociais e para os modelos digitais de comunicação de informação em contexto educativo, transformaram os processos de aprendizagem e aportaram aos sistemas educacionais um acréscimo de questões significativas sobre as quais importa refletir.
Qual a fiabilidade da informação científica disponibilizada na Web?
Como podemos aferir do valor e rigor dos recursos digitais ligados à Ciência?
Qual o peso efetivo que a Internet tem na aprendizagem dos alunos?
Até que ponto a utilização do digital evita ou potencia as conceções alternativas?
De que modo se alterou (ou não) a didática da experimentação?
A modelação e simulação computacional permitem, ou não, uma visão mais perfeita da realidade?
Estas e outras questões que com estas se prendem, são o suporte concetual que levaram à organização do I ENCONTRO INTERNACIONAL DA CASA DAS CIÊNCIAS, subordinado ao tema organizador:
A Utilização de Recursos Digitais em Contexto de Aprendizagem.
O recurso a individualidades com experiência nesta área em Portugal, e noutros países, para Lições Temáticas, realização de Workshops centrados sobretudo na prática educacional, bem como a apresentação de comunicações e posters partilhados por todos os interessados, dão corpo a esta iniciativa, que nos parece ser de relevância significativa como complemento de formação para os docentes em Ciência de todos os níveis de Ensino em Portugal.
First Announcement and Call for Papers - EDEN workshop Learners in the Driving Seat
The 2012 Research Workshop will continue the EDEN tradition of highlighting bi-annually the relevant fields in e-learning research and innovative practice. This year's Workshop Scope reflects on how are students driving teachers, instructors in the fields where new learning technologies play important role. How does instruction work, where borders between physical and virtual learning environments disappear, where roles of students and teachers have changed, where new pedagogical paradigms and didactic approaches are introduced?
It will be a distinctive conference, with envisaged strong involvement of the students from the Leuven University and virtual participation of students from learners from European universities, EDEN member institutions.
Call for Contributions
We invite all interested professionals to take part and discover the conference themes by submitting their experience. There will be opportunities for submitting and presenting papers, workshops, posters and demonstrations. To learn more about the scope of the event and consult the themes, please visit the respective conference pages. For details visit the Conference web-site and the Call for Contributions links.
Proposals should be submitted by 15th September through the online submission form.
Kontrolní seznam pro didakticky správné navrhování e-learningového obsahu
Navrhování e-learningového obsahu vyžaduje zařazení různých oblastí pedagogické psychologie. K vylepšení procesu navrhování je možné využít kontrolní seznamy jako prostředek formativní evaluace. Prezentujeme kontrolní seznam pro navrhování a formativní evaluaci e-learningových vzdělávacích modulů.
Zahrnuje obsah, segmentování, sekvenční zpracování a navigaci, přizpůsobení cílovému publiku, navrhování textu a grafického zpracování, učebních úloh a feedbacku, jakož i motivaci. Tento kontrolní seznam byl v rámci projektu týkajícího se navrhování e-learningových modulů o obnovitelných energiích úspěšně použit pro poskytování formativního feedbacku pro potřeby vývojářů.
iTeach: Experienţe didactice
Revista iTeach îşi propune să promoveze aspectele practice ale predării, învăţării şi evaluării şcolare prin aducerea în prim plan a experienţelor concrete ale cadrelor didactice.
Study on Knowledge Maturing in Europe
The MATURE Integrating Project is based on the concept of knowledge maturing (KM): goal-oriented learning on a collective level. The project investigates how KM takes place within and across organisations, what barriers are encountered and how socio-technical solutions overcome those barriers.
Využívání ICT a elektronické hudby jako prevence předčasného opuštění školy v současné Evropě
Využití ICT v rámci projektu e-Motion není samoúčelné, nýbrž se stává nástrojem transformace procesu výuky a učení s tím, že uplatňuje vedle tradičních metod i nové originální přístupy. Projekt e-Motion se zaměřuje na uplatnění experimentálního přístupu založeného na využívání ICT, a především elektronické hudby a informatiky. Pochopení zvukových technologií přispívá k pochopení důležitých fyzikálních pojmů, jako je akustika a technologie šíření zvuku; proces tvorby elektronické hudby též vyžaduje některé znalosti z matematiky, fyziky a informatiky. Na základě tohoto novátorského přístupu usiluje tento projekt o zlepšení úrovně kompetencí mladých lidí v hlavních studijních předmětech, jako jsou matematika a cizí jazyky.
Lisabonská strategie zdůraznila potřebu učinit opatření nutná ke snížení počtu mladých lidí, kteří opouštějí školu předčasně a pokoušejí se vstoupit na pracovní trh bez kvalifikace či s nízkou kvalifikací. Mnozí z těchto teenagerů skončí v tzv. skupině „NEET“ (Not in Education, Employment or Training) neboli ti, kteří nejsou ani ve škole, ani v zaměstnání, ani na stáži. Lisabonská strategie vytyčila tudíž několik specifických cílů jak mladým lidem zprostředkovat vhodnou kvalifikaci, která jim zajistí plynulý přechod ze školy do zaměstnání. V současnosti četné členské státy těchto cílů nedosahují.
Nástin programu mikroučení
Na základě tohoto přehledu rozvíjíme tézi, že „program mikroučení“ - kladoucí jasný důraz na daný okamžik, a to zvláště v oblasti výuky, učení a technologie - poskytuje cenné lekce pro výzkum technologie a médií ve školství vůbec. Poukazujeme na to, že mikroučení není pouze jedním z mnoha přístupů, ale spíše neustále se vyvíjející perspektivou využitelnou pro četné aspekty vzdělávání, ať už jsou zřetelně zaměřeny na výzkum a technologický rozvoj či nikoliv. Ukazujeme, že lekce osvojené prostřednictvím mikroučení mohou být aplikovány univerzálněji na studium médií a technologie ve vzdělávání, a to v tom nejširším slova smyslu.
Závěrem se zamýšlíme nad některými ponaučeními, která jsme si vzali z posledních diskusí kolem mikroučení. Týkají se jednak omezení a svobodných možností studujících, ale i pedagogické zodpovědnosti vyučujících. Doposud neuzavřený a mnohotvárný charakter rozpravy o mikroučení je dobrá věc a my věříme, že si zaslouží naši podporu a další úsilí v tomto směru.
Původně publikováno v: Hug, Theo (Ed.) (2007): Didactics of Microlearning. Concepts, Discourses and Examples. Münster et al: Waxmann, pp. 15-21 (cf. http://waxmann.com/kat/1869.html). S povolením společnosti Waxmann.
Inklusivní vzdělávání: jak pomoci učitelům při výběru zdrojů ICT a jejich efektivním využívání
Výsledky ankety o nových technologiích a jejich začleňování, která byla uskutečněna v ITD-CNR přibližně s 300 italskými učiteli, ukazují, že převážná většina dotazovaných (75%) uznává, že pomůcky a zdroje ICT mohou představovat obrovský potenciál zaměřený na podporu a zavádění inklusivní praxe na školách. Ovšem téměř všichni prohlašují, že rozhodně potřebují specifické informace a vedení, aby za tímto účelem zvolili a využili správný produkt ICT.
V tomto článku jsou uvedeny dva pilotní výzkumné projekty s návrhem jak tyto požadavky splnit. První navrhuje poskytnout učitelům kompletní a efektivní informace týkající se možností přístupu ke vzdělávacímu softwaru. Druhý se soustředí na šíření know-how a ukázky z dobré praxe na podporu sestavování, sdílení a znovupoužití „inklusivních“ pedagogických programů. Takové projekty vedly ke vzniku dvou speciálních online služeb nabízejících informace o možnostech přístupu ke vzdělávacím multimediálním produktům a seznamujících s praktickými zkušenostmi z oblasti inkluse na školách.
Ve skutečnosti jde o to, že proces inkluse může být podporován prostředky nových technologických pomůcek, ale zpětně vyžaduje změny a úpravy pedagogických obsahů, přístupů, struktur a strategií.